Úvodník
V loňském říjnovém úvodníku jsem vám nastínil všechny půvaby počínajícího podzimu, které nabízí příroda. Počasí a na tu dobu poměrně vysoké teploty přímo vyzývaly k tomu, abychom si toto období v přírodě naplno užili. Letos je tomu poněkud jinak, protože již v polovině září, kdy obvykle ještě vystavujeme tváře slunci babího léta, přišly naopak vytrvalé deště, které právě na náš kraj udeřily silou, jež si v ničem nezadala s tou, s níž jsme měli tu čest v roce 1997. Na rozdíl od tehdejší pohromy, která udeřila na začátku prázdnin, tedy v létě, kdy měli lidé v postižených oblastech alespoň nějakou šanci své domovy do zimy vysušit, ta letošní přišla zákeřně naopak v době, kdy se přirozených teplých slunečních paprsků už dočkáme jen stěží. Pozitivní zprávou tak v těchto dnech může být snad jen to, že v lesích rostou houby, v jejichž sběru jsme my Češi snad na prvním místě v Evropě, ne-li ve světě. Houby v jakékoli úpravě jsou vítaným zpestřením jídelníčku, jen je potřeba si dát pozor při jejich sběru, abychom nepotvrdili svou vlastní a bohužel také poslední životní zkušeností, že všechny houby jsou jedlé, některé ovšem pouze jednou. Nemáme-li jistotu, že z kyprého mechu vylupujeme houbu jednoznačně jedlou, nechejme ji raději dál zdobit les a riziko špatné volby delegujme na jiné houbaře. K velmi rizikovým houbám, co se týká možné záměny, patří muchomůrka růžovka (jedlá a výtečná) a její podobně vypadající kolegyně - muchomůrka tygrovaná (jedlá jen jednou), nebo třeba žampion (jedlý a výtečný) a stejně lákavě vypadající muchomůrka hlízovitá (smrtelně jedovatá). U některých hub se záměna projeví naštěstí jen v chuti, čehož příkladem může být hřib pravý a podhřib žlučový. Donesete-li si v košíku domů ten druhý, můžete se po jeho požití dále těšit ze života, ale nepochutnáte si. Proto buďte obezřetní, a pokud nejste pravidelnými sběrateli hub, do lesa zavítáte jen jednou za uherský rok a zláká vás nějaká vnadně vyhlížející houba, nejste-li si naprosto jisti, raději ji obejděte obloukem. Houby, které neznáte, neničte, protože jiní - v rozeznávání hub mnohem zdatnější houbaři, než jste vy sami, si na takové houbě mohou pochutnat. Jste-li zdatnými houbaři a rozeznávání hub je pro vás hračkou, právě nyní zažíváte pravděpodobně ty pravé houbařské žně a váš jídelníček je bohatší o houby smažené a smaženici (není to totéž, i když se to tak názvoslovně tváří), váš úlovek lze také zavařit, zmrazit a usušit. Zvláštností je, že ty sušené jsou ve výsledku v chuti daleko aromatičtější, než ty čerstvé. Zkušené hospodyňky také samozřejmě vědí, jaká houba je ke které konzumaci nejvhodnější. Řízky jsou výborné z bedly a pýchavky, naložené a zavařené chutnají skvěle hříbky a václavky, smaženici lze udělat prakticky z jakékoli jedlé houby a k usušení se hodí převážně křemenáče, pravé hříbky, suchohřiby, babky a další. Delikatesou je pak syrovinka, která chutná nejlépe jen jednoduše opečená na oleji na pánvi, s trochou soli a kmínu. Je to druh ryzce a narazíte na ni jen zcela výjimečně.
A tak vzhůru do lesa, ať už s košíkem a kudličkou na houby nebo jen tak pokochat se přicházejícím podzimem, který ponejvíce v lese smíšeném a listnatém vytváří oku lahodící paletu barev a v obou případech přináší vítanou relaxaci a odpočinek pro každého člověka, který potřebuje změnit prostředí a nechce přitom utratit spoustu peněz. Potkáte-li při takové procházce navíc ještě nějakou zvěř, bude to pro vás jen bonus a příjemné zpestření celkově pozitivního zážitku, který vám taková procházka bezpochyby přinese.
-jo-
IT doupě
Jak se tvoří web - CSS
V posledním článku o HTML jsme vytvořili stránku, která ovšem nevypadala nic moc. Měla základní font, žádné barvy, a vše bylo nasunuto doleva. Dnes se ji pokusíme trochu upravit, a v mezičase vám ukážu, jak se tvoří a aplikují styly. Celý kód bude opět u mě na GitHubu.
Vytvoříme si soubor style.css a ten pomocí tagu <link> připojíme do hlavičky dokumentu. Styly pro prvky se do něj píší takto:
| button {} | Změní všechny <button /> elementy na stránce |
| .save-button {} | Změní všechny elementy se třídou save-button |
| #top-button {} | Změní jeden konkrétní element s id top-button |
Do složených závorek následně můžeme psát konkrétní změny. Začneme fontem. Ten je většinou potřeba plošně, proto se dává přímo do body {} příkazem font-family. Můžeme rovnou změnit barvu celé stránky pomocí background a barvu textu přes color.
Důležité je také chápat rámečky a jak jdou po sobě. Jsou tři - vnitřní okraj (padding) určuje místo mezi obsahem a okrajem elementu (border), a vnější okraj (margin) zase oblast mezi borderem a ostatními prvky. U všech se dá nastavit velikost shora, zdola, zprava a zleva. Když už jsme u toho, pojďme upravit nadpisy, které mezi sebou mají automaticky příliš velké mezery. Oddělením prvků čárkami jich může několik používat jeden styl. A ačkoliv se margin většinou píše stylem top, right, bottom, left (ideální pomůcka jsou hodiny nebo TRouBLe), pro zkrácení ho můžete napsat i jako top, left-right, bottom nebo top-bottom, left-right. Stejně můžete postupovat i u centrování obsahu, kde můžete rozměr konkrétní strany nastavit jako auto.
Styly jdou podobně jako elementy v HTML vkládat do sebe - můžeme si takto třeba pojistit, aby se změnil jen element, co má konkrétního rodiče. Dají se také přídávat pseudo třídy, jako :hover (změní element, pokud na něj najede kurzor myši), :first-child (aplikuje se na prvního potomka rodiče) a mnohé další.
Kromě toho je důležitá responzivita. Pokud někde nastavíte šířku „natvrdo“, na menší obrazovce vám může obsah přetéct přes okraj. Většina uživatelů dnes používá k zobrazení stránky mobilní displej, ale zapomínat by se nemělo ani na monitory. Styly v @media se aplikují pouze, pokud nebyla dosažena v nich definovaná maximální šířka displeje. Toho jsem využil při pozicování obrázku, který se nyní na mobilu překlopí dolů doprostřed.
Jako poslední zmíním display: flex. Ten velmi zjednodušuje pozicování položek. Můžete je mít v řádku nebo sloupci, zarovnávat na začátek, střed, nebo konec, nastavovat mezi prvky mezery, a zároveň je i jednoduše roztahovat pomocí flex -grow: 1.
Ačkoliv už stránka vypadá mnohem lépe, zatím nic nedělá. Tlačítka vás maximálně přesměrují na jinou stránku a pokud chcete vytvořit něco komplexnějšího než blog, je třeba pochopit ještě třetí důležitou technologii. A na tu se podíváme příště. Do té doby Informatice Zdar!
- Jan Dlabaja, 4L
Na jaře tohoto roku se na naší škole konala akce BožeTECH 2024 - odborné přednášky našich bývalých absolventů působících v našich partnerských firmách. V Elektronce online zveřejňujeme postupně rozhovory, které jsme s těmito účastníky uskutečnili. Ve vydání měsíce říjen si můžete přečíst následující rozhovor.
Josef Kolář - Seznam.cz
Co vás přimělo si vybrat tento obor, jít tímto směrem?
Moji rodiče mě od dětství vedli k technice, takže jsem měl vláčky, navštěvovali jsme technická muzea, už na základní škole jsem se snažil zlepšovat ve fyzice a technických oborech a nikdy mě to netáhlo k všeobecným oborům jako je biologie, ke gymnáziu. Rozhodnutí pro průmyslovku bylo tedy celkem jednoznačné, byla to škola, která splnila vše, co jsem od tohoto stupně vzdělávání očekával. Technický rozhled, znalost IT, fyzika a tak podobně.
Co vás zde nejvíce bavilo? Které předměty?
Já jsem už od základní školy více tíhnul k výpočetní technice a k sítím. Už dřív, když jsem ještě nebyl na škole jako student, jsem se znal s panem Nožkou, který měl programování a sítě. I to ostatní mi samozřejmě dalo mnoho, ale kdybych si měl vybrat jedno odvětví, tak by to bylo to IT.
Jakou radu byste dal absolventům nebo studentům nižších ročníků?
Já bych jim dal radu, aby vždy dělali něco navíc. Nemusí to být přímo v oboru, nemusí to být u těch učitelů nebo ve školních kroužcích, ale ať k té škole vždy přidají něco navíc. Ať už je to například výpomoc sportovnímu týmu nebo výpomoc s internetovými stránkami. Škola vám dá vzdělání, ale člověka musí taky něco bavit. Nějaké věci, které člověka baví a snaží se v nich rozvíjet.
Co jste po dobu studia dělal navíc vy?
Už na základní škole jsme s kamarády vypomáhali házenkářskému turnaji v Litovli s online výsledky, s grafikou, přenosy na YouTube a podobně. Byli jsme na soutěži s roboty, s paní učitelkou Veselou jsme byli i na soutěži v Praze. Pro Avon Lady jsme dělali web „Nenechte si ubližovat“ plný rad, jak působit ve vztahu, kde jeden z nich je agresivní. Sloužil pro ženy i muže, kteří se octli v domácím násilí. Já jsem se na tom učil, není to tak, že bych všechno dělal sám a hned věděl, jak to má být. Také prostředí, do kterého se odevzdávají závěrečné práce na této škole, je rovněž můj projekt.
Co jste studoval dále?
Studoval jsem aplikovanou informatiku, to je takový obecný obor, protože na FIT VUT není v rámci bakaláře víc možností, ale vždy mě to táhlo spíše k sítím, webovým aplikacím a podobným věcem, takže tím jsem se zabýval dále.
Měl jste nějaké stáže nebo brigády v oboru?
Ano, první brigádu v oboru jsem měl už po prvním ročníku střední školy, kdy jsem pracoval v OLC Systems, téměř každý den po škole jsem tam dojížděl. Kolegové si dělali legraci, že dělám odpolední směnu, protože jsem kolem třetí hodiny přijel a byl jsem tam do půl sedmé. Tam jsem se snažil zlepšovat a také mi to hodně dalo. S touto firmou jsem prošel celou střední školu a až s Erasmem se to přerušilo. Momentálně jsem už v plném zaměstnání, takže jsem těch zaměstnavatelů moc neměl, ale měl jsem nějaké vlastní projekty.
Můžete uvést, kde jste byl na Erasmu?
Během vysoké školy jsem se rozhodl odjet na jedenáct měsíců do lotyšské Rigy a vybral jsem si to především proto, že nemám rád úplně teplo, zároveň v těch originálních státech jako Švédsko, Finsko, Norsko je to drahé, takže jsem se podíval na mapu a říkal jsem si, že Pobaltí vůbec neznám, bude to něco nového - směs evropského a východního stylu života, takže mi padla do oka Riga, kterou jsem měl jako první možnost při výběrovém řízení a vyšlo mi to, takže jsem tam byl od září 2019 do července 2020.
Když se přesuneme do dnešní situace, pracujete pro Seznam.cz, což většina lidí zná jako vyhledávač, ale málokdo za tím vidí konkrétní firmu. Jak jste se k této příležitosti dostal a byla to vaše první práce na full time, nebo jste předtím dělal ještě něco jiného?
Pokud pominu tu brigádu, Seznam je můj první zaměstnavatel, je to moje první pracovní pozice a souhlasím s tím, že si málokdo uvědomí, že Seznam není jen ta homepage nebo ty dvě nejznámější stránky, kam se člověk dívá, ale je to v zásadě obrovská firma. Já jsem si ji vybral proto, že už během studií mě to táhlo k větším jménům, ať už to bylo na lokálním trhu, což je právě Seznam, nebo na globálním trhu, jako třeba Google či Microsoft. Zjistil jsem, že Brno mi vyhovuje, znám to tam, takže Seznam je odpovídající. Byla to pro mě velká škola, protože Seznam má 18 000 zaměstnanců, z toho tisíc je ve vývoji a IT na různých úrovních. V OLC to bylo třicet lidí, já jsem se k tomu potkával pouze s polovinou, protože ti z rána už odešli, když jsem přišel. Ve výsledku toho rozhodnutí nelituji a práce v Seznamu mi dává mnoho zkušeností. Tím, že jsou tam odborníci v různých sférách, se nemusím bát někoho zeptat, protože nikdo mi neřekne, že jsem se to měl naučit, ale poradí mi, řeknou, co si mám nastudovat, a pomohou doladit nejasnosti.
Jakou pozici v Seznam.cz zastáváte?
Jsem senior developer v týmu CDN, který se stará o dodávku všech audiovizuálních materiálů do prohlížečů, telefonů, aplikací. Takže veškeré, obrázky, videa, podcasty, všechny materiály tohoto typu. Staráme se o to, aby tyto materiály byly zálohované, aby se nestalo, že když si někdo otevře článek na Seznam zprávách, aby nemusel dlouho čekat, než se načte fotka, nebo když si někdo otevře přímý přenos, aby dostal video v požadované kvalitě. Řeším problémy toho typu, že by někde měl být obrázek a není tam. Proč? Naši zákazníci nejsou uživatelé Seznamu, jsou to služby seznamu jako takové. Seznam zprávy, Novinky, S - auto, S - bazar, homepage Seznamu, Super.cz, Mapy, všechny tyto služby. Jejich editoři například nahrají obrázek, ten se schová u nás a dál už to řešíme my.
Ivo Lukačovič dokázal podle mě zásadní věc i pro Českou republiku, v roce 2022 byl 12. nejbohatší Čech, měl jste možnost se s ním potkat? Jaký je zaměstnavatel? Chtěl byste v rámci firmy postoupit výše nebo si případně založit vlastní firmu a jít svou cestou?
Neměl jsem šanci ho potkat, potkávám jej maximálně na Twitteru, kde je aktivní. On je majitel Seznamu jako takového, ale výrazně nezasahuje do provozních věcí Seznamu. To řeší spíše představenstvo. Úplně se nedostanu do kontaktu s majitelem, ale sezení s vedoucím naší divize máme pravidelně každé 2 až 3 měsíce, kde probíráme vize firmy, případně hrozby a tak podobně. Například Google teď dělá věc, o které se neví, jaké bude mít následky, dělá zásadní změnu ve svých prohlížečích na úrovni cookies, což nevíme, jaké bude mít dopady na naši firmu. Takové a podobné věci řešíme na úrovni našich divizí. Jinak stále cítím, že mi Seznam má co předat. Dokud tohle cítím, nevidím důvod se poohlížet po přestupu do jiného týmu. Každý den jdu do práce s tím, že se něco nového naučím, zároveň tím, že Seznam je velká firma, je zde prostor pro zkoušení nových technologií, máme například každý pátek vyhrazen na učení se nových věcí, máme tzv. technická okénka, kde má každý možnost říci, co se naučil, a ukázat to ostatním, takže výměna informací nejen na technické úrovni probíhá prakticky každý den. Pokud vidím smysl v této práci, nemám důvod měnit. A ohledně toho podnikání, asi bych do toho nešel. Mě více baví to jádro věci, ty technické záležitosti, jak se to navrhne, naprogramuje a tak dále, ale určitě by mě nebavilo komunikovat s klientem.
Vyvíjíte ve svém volnu něco svého? Nějaké nové postupy, které byste pak mohl firmě třeba prodat?
Vyvíjím nějaké další věci, například teď pracuji s týmem dobrovolníků na projektu pro Erasmus, který spojuje příchozí studenty s místními, kdy se mohou podle toho seznámit a spojit. Takže vznikají i věci mimo Seznam, ale nemyslím si, že bych to chtěl firmě nabízet. Nebyla by to úplně efektivní a správná volba. V Seznamu se navíc řeší work-life balance, aby člověk nemusel dále řešit práci, když už má volno.
Jak vnímáte zabezpečení dat v rámci Seznamu?
V rámci každé velké firmy má i Seznam své bezpečnostní oddělení, které se zajímá jak o preventivní akce, tak o nějaké retroaktivní věci, když se něco stane. Samozřejmě jsme radši, když se vše řeší hned v té první části. Jedna část zodpovědnosti je na nás, na vývojovém oddělení, ta bezpečnostní část se na nás snaží vyvíjet tlak, abychom aktualizovali systémy, hledali a záplatovali bezpečnostní problémy, které tam teoreticky jsou. Je to automatizované, takže kdyby se objevil nějaký bezpečnostní problém, máme daný čas, do kdy jej musíme vyřešit. Druhá část zodpovědnosti plyne z toho, že Seznam je opravdu obrovská firma, takže to nemůže fungovat tak, že každý má přístup všude. Já jsem tým CDN a nemám přístup do jiných částí celého systému. Spravuji si jenom svůj obor. Takže v zásadě nemáme přístup například do databází emailu. Ale i lidé, kteří pracují ve vývoji emailu, nemají přístup do databáze, protože nechcete mít bezpečnost postavenou na tom, že ten, kdo má klíč, je rozumný a nezneužije jej. Takže když se musí udělat nějaký zásah do dat reálných uživatelů, je to na základě žádosti na security oddělení, musí se sejít typicky lichý počet lidí, každý má kus nějakého šifrovacího klíče a před zraky těch pěti lidí se dá udělat nějaký zásah. Takže představa, že vývojář emailu vidí, kdo co posílal, je nereálná. Ono by to bylo asi jednodušší, ale není to bezpečné. Nechcete se zodpovídat vlastním uživatelům z toho, že nedošel email, nebo že ho někdo (byť jen omylem) viděl.
V roce 2009 byl Seznam nejpoužívanějším vyhledávačem, o 11 let později ho předčil Google, čím to je? Co zapříčinilo to, že je Google nejpoužívanější?
Je to dlouhodobý boj. Evropská unie vydala nějaké standardy toho, jak by měl vypadat svobodný internet, co mám mít jako výchozí prohlížeč, výchozí vyhledávač když si koupím nový telefon, a už od roku 2008 se Seznam s Googlem soudí ohledně toho, zda má Google právo si na telefon se svým operačním systémem dát Chrome, co tam má být a tak dále. Je to velký boj velkých hráčů, určitě už více než 10 let. Nevím, zda jsem schopen nějaké analýzy tohoto problému, proč je na tom Google trochu lépe. Vstupuje do toho mnoho vlivů, jedním z nich je, že obecně vyhledávače ustupují do pozadí, protože lidé hledají na sociálních sítích, nebo jsou zvyklí na nějaké své zájmové weby a vyhledávač už není typická aktivita, kterou člověk dělá. Ve chvíli, kdy člověk něco hledá, například kadeřníka ve městě, jde rovnou na mapy a najde ho. Druhá věc je, že se mění cílová skupina. Generace, která před deseti lety vstupovala do internetu, už do něj tolik nevstupuje a mladší generace se nenaučila žít s tím, že Seznam je všude. Úplně do toho nevidím, ale určitě se podnikají kroky k tomu, aby se Seznam zase stal jedničkou. Vznikají další služby, na které se dají lákat uživatelé a to, že ta absolutní čísla vyhledávače nehrají pro nás, nemusí tolik znamenat.
Minulý rok se otevřelo nové datacentrum Seznamu. Myslíte, že do budoucna přibudou další?
Když Seznam začínal, dostal se postupně do toho, že měl dvě datacentra v pronajatých prostorech. To se přestalo vyplácet, takže jsme postavili první vlastní datacentrum Kokura v Horních Počernicích, stále jsme však zůstávali v pronájmu. V roce 2020 se začala stavět Nagoja a dnes jsme na dvou plnohodnotných datacentrech a jednom dodatečném. A proč stavíme vlastní? Seznamu by se nikdy nevyplatilo běžet na nějakém zahraničním cloudu. Ve chvíli, kdy si to zprovozníme sami, nepřeplácíme obrovské částky, než kdybychom byli u někoho v zahraničí. Nedává smysl mít to v zahraničí nebo v pronajatých datacentrech po Česku. V Nagoji jsme došli k tomu, že si navrhneme vlastní technologie, zadáme vše firmě, která to postaví, a my si tam pak dodáme technologie. Takže pro Seznam je hlavně finančně výhodné být ve svém.
Co by si čtenáři měli představit pod pojmem datacentrum?
Je to budova jako každá, která má kvalitní připojení k internetu, typicky na dvě strany, opravdu fyzicky jdou dva kabely od dvou různých společností, aby tam byla nějaká redundance ve chvíli, kdy jedna strana vypadne, aby to prostě „neumřelo“. Má kvalitní připojení k elektrické energii, je to na nějaké síti ČEZu nebo E-ONu, což je stabilní a spolehlivý zdroj. Je to místo, kde leží skříně - racky, je tam nějaký dohled, lidé, kteří řeší, když se něco stane. Všichni se připojují dálkově, oni jsou tam hlavně proto, aby kontrolovali fyzický stav těch strojů.
Jaké benefity zaměstnání v Seznamu přináší?
Benefitní systém je obrovský, ještě jsem ho za rok a půl neprostudoval. V zásadě jsou to nějaké poukazy na sport, rekreaci, vzdělávání a podobně. Zajímavější jsou spíš ty věci přímo v práci, máme ovoce do práce, míváme lokální přednášky, akce kolem Vánoc a Velikonoc, máme VR či posilovnu. Myslím, že na to, jak velký je to zaměstnavatel, stará se dost zodpovědně o zaměstnance i mimo práci jako takovou. Hráváme deskovky, chodíme na výlety, z tohoto pohledu se Seznam dobře stará.
Máte nějaký cíl, kterého byste chtěl dosáhnout?
Já se vždy snažím být nejlepší v tom, co dělám, takže se snažím zlepšovat na své pozici i ve smyslu vedení lidí. Asi si neumím zapíchnout vlajku ve struktuře firmy a brát to jako cíl. Spíš se snažím v každou chvíli, každý den, dělat to nejlepší pro sebe, pro firmu a pro své vzdělání, protože to mě dostane na pozici, kde chci být.
Tímto naše redakce děkuje Josefu Kolářovi. Rozhovor vedly Simona Šromová a Světlana Lindovská, do písemné podoby jej převedl Jakub Křížan
Ledová past
Kapitola 3 - rekruti - pokračování
Večer po návratu do základny dorazili i ostatní rekruti. Byli mezi nimi i členové naverbovaní Samem s Tomem. Byli ubytováni, dostali najíst a byl jim udělen první rozkaz, aby se pořádně prospali. Zítra je čekala prohlídka základny a první den výcviku. Sam při večerní kontrole na notebooku našel jednu novou zprávu: Kamera opravena, vole. Zakřenil se.
Po ránu se oba muži nasnídali a vydali se podívat, jak probíhá prohlídka základny. Rekruti se právě seřadili na centrálním stanovišti. Velitel je přivítal a prohlídka byla zahájena. Nejdříve se začala vysvětlovat funkce centrálního stanoviště.
„Zde se schází veškeří členové nastávajících misí, rozdělují se zde pokyny a také podrobné informace o jednotlivých akcích. Z každé akce, které se oddíl zúčastnil, se vracíte pomocí vstupu Alfa. Ostatní vstupy jsou využívány zřídka. Hned vedle se nachází garáže našich vozidel. Jejich obsah se mění podle situace.
Naproti máme dílnu a opravnu. Zde se kromě aut opravují i naši droni, roboti a sondy.“
Přesunuli se do malé zbrojnice, která se nacházela hned nad centrálním stanovištěm.
„Tuhle zbrojnici má na starost Chad.“
Chad byl nízký svalnatý chlap. Měl zrzavé krátké vlasy a knír s bradkou. Na čele vždy nosil černou pásku. Pracovní vesta bez rukávů odkrývala namakaná ramena. U pasu se mu vyjímal mosazný boxer a vždy několik tub doutníků, které tady ve stokách byly velmi vzácné. Jeho motto znělo - s ničím se nemaž.
Povahově to byl drsňák, který si rád poklábosil, ideálně v přítomnosti nějakého tvrdého alkoholu. Když Tom zapřemýšlel, uvědomil si, že s tímhle člověkem snad prochlastal nejvíc nocí ve svém životě.
Zbrojíř seděl za velkým betonovým pultem, podle několika šrámů, děr a skvrn po oleji už toho zažil mnoho. Kolem stály různé bedny s municí a pár zbraní. V regálech vedle něj bylo vyskládáno několik dalších. Napravo byly kulomety, samopaly, pistole, brokovnice a pro speciální případy dva raketomety. Nalevo se leskly nože, kladiva, sekery, boxery a hromada improvizovaných zbraní.
„Když potřebujete novou zbraň, nebo jen ohledně zbraní poradit, zajděte za Chadem. Má na starost, aby všichni členové odboje měli zbraně. “
Prošli kolem slepé chodby, na jejímž konci zahlédli na stěně několik helmic pěšáků a na zemi pak velké množství šrotu.
„Tady si Chad hraje,“ dostali odpověď na své zkoumavé pohledy.
Došli do jídelny. Velitel zde vysvětlil základy ohledně stravování a potom pokračovali k ubikacím.
Zde byli informováni o denních rozcvičkách a o volném čase. Ten se vztahoval k blízkým hernám, posilovnám a knihovnám, které jim byly k dispozici. Po několika dotazech se přesunuli k výdejně.
„Zde si můžete vyzvednout či podle rozkazu potvrzeného výběrným listem nafasovat jakékoliv jiné vybavení než zbraně. Uniformy, batohy, osobní balíky, cigarety a jiné spotřební doplňky nebo červené mince, které si zde uložíte. Vše, co si tady vyzvednete, musíte podepsat, aby nedošlo ke komplikacím.“
Na konec jim ještě bylo ukázáno výzkumné oddělení a satelitní oddělení. Poté velitel předal slovo Tomovi.
„Tady Tom je vedoucím vašeho výcviku. Tento týden budete podrobeni zkouškám vašich dovedností, abyste se mohli zúčastňovat akcí a byly plnohodnotní pro tým.“
Tom přistoupil před rekruty.
„Již dnes začneme s tréninkem. Tento měsíční výcvik se skládá z několika částí. Střelba a boj na blízko, orientace v kanalizacích, poznání nepřátel, učení se bojových taktik a mnoho dalšího. Budete podrobeni těmto jednotlivým částem výcviku, abyste byli připraveni na závěrečnou zkoušku. V ní se prokážou veškeré dovednosti, které se zde naučíte. Závěrečná zkouška ukáže, jestli jste připraveni být členem odboje. Při zkoušce buď uspějí všichni členové týmu, nebo nikdo. Jde zde i o vzájemnou spolupráci, která je důležitou částí akcí. O závěrečné zkoušce se však podrobnosti dozvíte za měsíc. První část výcviku budou základy boje. Dnešní výcvik je zahájen od devíti hodin. Sejdeme se na centrálním stanovišti. Rozchod!“
Po proslovu se rekruti rozešli. Tom se vydal do své kanceláře. Něco si ještě na výcvik musel připravit. Tyto celodenní výcviky byly náročné. Měli je však připravit na závěrečný test. Doufal, že ho nový tým zvládne jako mnohé před ním. Nikdo však nikdy neví.
- Jan Balošák
Studentská rada
Vážení čtenáři časopisu Elektronka online,
na naší škole působí Studentská rada, která je nezávislým, samosprávným a plně demokratickým orgánem při VOŠ a SPŠE Olomouc. Jejím hlavním cílem je, aby se žáci a studenti na škole cítili co nejlépe, mohli se účastnit nejrůznějších akcí, mohli se dále rozvíjet a v neposlední řadě, aby byl vyslyšen jejich názor. Rada pravidelně s vedením školy a předsedy předmětových komisí probírá návrhy a změny v prostředí školy a výuky. Zde je odkaz, pod kterým naleznete webovou stránku s dalšími informacemi a zápisy z jejího jednání:
https://spseol.cz/zajmova-cinnost/studentska-rada
Velmi si vážím aktivity všech žáků a studentů zapojených do činnosti Studentské rady a přeji nám všem, aby její činnost přispívala k dalšímu rozvoji naší školy.
Ing. Josef Kolář, ředitel školy
Pranostiky na říjen
- Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
- Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
- Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
- Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
- Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Ztráty a nálezy
Nevyzvednuta již od minulého měsíce zůstává černá teplá bunda s kapucí zn. Wedze (nášivka uvnitř), dále se na své majitele těší cca 0,5 l láhev na pití s nápisem „Inzulínek“ a 0,75 l čirá láhev s černým víčkem.
Redakční rada: Jan Dlabaja, Jakub Křížan, Jan Balošák, Ondřej Langer
Webové zpracování: Daniel Hut
Jazykový dohled: Mgr. Oto John