Čas vánoční
Říká se „konec dobrý, všechno dobré“. Letos se zřejmě neodvážíme pronést toto úsloví ze všeobecně známých důvodů až tak rezolutně, protože potvrzení dalšího známého rčení „všechno má svůj konec“ netrpělivě vyhlížíme již delší dobu s jakýmsi těžko definovatelným mixem pocitů. Vztáhneme-li první z uvedených rčení na hypoteticky ničím nerušený průběh kalendářního roku, pak lze s naprostou jistotou konstatovat, že ke konci každého roku se váže nejen to dobré, ale troufám si říci - to nejlepší.
Vždyť s atmosférou Vánoc se dá sotva co měřit. Mám samozřejmě na mysli tu atmosféru, která se váže ke Štědrému dni a ke dvěma následujícím svátkům vánočním. Studentům a učitelům je pak ještě umožněno udržet si skvělou náladu až do Nového roku, protože díky prázdninám mohou odjet někam na hory, do míst, kterým sněhová peřina a mráz udělily podobu pohádkové krajiny, v jejímž objetí člověk nabírá energii opravdu vydatnými doušky.
A že je potřeba dočerpání energie vskutku naléhavá, o tom ví své hlavně něžná polovina lidstva, protože předvánoční přípravy dokáží většině žen pořádně rozčísnout nervy. Musí projít několika koly pečení vánočního cukroví, protože mlsný jazýček dětí, a bohužel nejen ten jejich, je neúprosný. Platí totiž přímá úměra: čím je cukroví chutnější, tím rychleji se ztrácí a čím dříve žena začne péci, tím více kol absolvuje. Klidu nepřidá ani to, že je třeba před dětmi schovat dárky, aby je neobjevily dříve, než je Ježíšek stihne nadělit, a zároveň je nutné si zapamatovat, kam jsme je uschovali, aby je Ježíšek vůbec nadělit mohl. Navíc je třeba ještě jaksi vnitřně sama před sebou obstát mezi kolegyněmi v práci, které tu a tam neopatrně utrousí poznámku o tom, co už všechno stihly doma uklidit, a to je další z úspěšných útočníků na nervovou soustavu žen.
Jako téměř na všechno na světě i na předvánoční přípravy existují různé úhly pohledu a lidé je také různě vnímají. Co je pro někoho stres, je pro jiného už právě nedílná součást té pravé vánoční atmosféry a pro někoho shon, je pro druhého uspokojující činností, kterou vnímá jako přirozenou předehru Štědrého dne, jenž je pak očekávaným vyvrcholením celého snažení.
Z mužského pohledu jsou předvánoční dny prakticky k nerozeznání od těch nepředvánočních. To, že se blíží Vánoce, pozná muž určitě podle toho, že u supermarketu parkuje svou plechovou chloubu v mnohem větší vzdálenosti od vchodu než obvykle. Pro ty nejotrlejší je pak v obchodech připravena vánoční výzdoba, a kdyby ani to nezabralo, lechtají ucho flegmatického muže koledy, které aspoň trošku znervózní každého, kdo nemá počet svých blízkých a dárků v potřebné aritmetické rovnováze, která je vyjádřena minimálním poměrem 1 : 1. K ryze mužským činnostem, které jsou spjaty s Vánocemi, patří usmrcení kapra jako výraz vděku za potěšení, jež přinášel dětem svým pobytem ve vaně. Muž by také měl být tím, kdo domů přinese stromeček a přinutí ho zaujmout jemu vlastní vertikální polohu ve stojanu, děti by jej pak mohly, funguje-li dělba práce v rodině bezchybně, ozdobit. Ale co rodina, to jiný přístup, a tak ponechám na každém, aby činil, jak uzná za vhodné, hlavně aby jeho snažení směřovalo ke spokojenému a klidnému prožití tohoto magického období konce roku - času vánočního.
A aby tomu tak skutečně bylo, to vám všem - studentům, učitelům a samozřejmě také všem zaměstnancům naší školy přeje znovuobnovený měsíčník On-line Elektronka. K tomu také po všech stránkách vydařený rok příští a všem hlavně pevné zdraví…
-jo-
Vánoce přicházejí… a proč vlastně?
Proč slavíme Vánoce? Co za nimi stojí? Kde se vzaly?
Podle křesťanské tradice se o vánocích slaví narození Ježíše Krista – Božího Syna, Mesiáše, Spasitele. Různé kultury však tento svátek pojaly svými způsoby. Ve většině z nich je zvykem dávat dárky. U nás a v jiných „křesťanštějších“ zemích Ježíšek, v USA Santa Claus, jehož původ je v u nás známém Mikuláši. Na jídlo si Američané dopřávají nadívaného krocana, podobně, jako na den díkuvzdání, a nesčetné množství různých druhů koláčů a jiného cukroví. Známý ruský děda Mráz není úplně původní postavou přinášející dárky, objevil se až po velké říjnové socialistické revoluci v Rusku (viz minulé číslo Elektronky), kdy komunistická vláda zakázala tradiční nábožensky pojaté Vánoce. Nicméně spousta ruských i amerických tradic, jejichž původ už málokdo zná, je spojena s původním křesťanským významem Vánoc. V Rusku navíc vánočním svátkům předchází půst, který trvá 40 dní a končí až 19. ledna. Lidé by se měli omezit v jídle a měli by vynechat maso, mléko, vejce, sýry a alkohol. Vánoční nadílku pod stromečkem pak Rusové nacházejí až na Silvestra v předvečer Nového roku. Ve všech zemích však platí, že Vánoce jsou o pohodě, rodinné atmosféře a příjemném klidu. Proto i my si užijme tyto svátky bez stresu a spěchu a věnujme se svým rodinám a blízkým.
IT doupě
GitHub Education
Nedávno jsem si na githubu všiml nové funkce - nabízí studentům středních a vysokých škol po celém světě spoustu výhod úplně zdarma. Co všechno k nim patří a jak se k nim přihlásit? Na to se dneska podíváme.
Asi nejlepší mi přijde roční doména zdarma na Name.com a namecheap. JetBrains nabízí své profesionální verze IDE jako je Rider, Intellij nebo PyCharm, jejichž licence vyjde i na několik tisíc ročně. Na Azure a Digital Ocean dostanete 100$ na hosting bez nutnosti zadávat kartu, na Githubu a replitu vylepšený plán s odznáčkem navíc. Pokud používáte Dashlane, můžete se těšit na 6 měsíců PRO zdarma a pokud děláte prezentace v Canvě, její roční předplatné se vám bude taky určitě hodit. Tohle je jen zlomek nabídek, které můžete využít, a to nemluvím o těch desítkách kurzů, co jsou nabízeny k tomu.
Tak, a teď ještě zjistit, jak na to. Na https://education.github.com/ klikněte na Join Global Campus a Sign up for Student Developer Pack. Měl by se objevit formulář. Linkněte si svůj github se školním emailem, najděte v seznamu Božetěšku a připište, jak hodláte své výhody využít. Potom už jen stačí vyplnit osobní údaje a počkat na odpověď. Že vás přijali, poznáte tím, že vám pošlou email a přidají fialový odznak PRO na profil.
Advent of Code
Adventních kalendářů existuje mnoho druhů, tenhle je ovšem speciální. Místo čokolády vás totiž každý den odmění dvěma úkoly, které musíte splnit…
Advent of Code je event fungující již šestým rokem vyvinutý jediným nadšencem, programátorem Ericem Wastlem. Když oznámil existenci kalendáře na svém Twitteru, počítal s účastí zhruba kolem 50 - 70 lidí. Co ho ale překvapilo, bylo to, že se tohle číslo za jeden den více jak zestonásobilo. Do konce měsíce si kalendář vyzkoušelo přes 50 000 různých účtů a Eric věděl, že ho musí další rok spustit znovu.
Jak jsem již psal, v Advent of Code jsou v každém “okýnku” ukryté 2 úkoly a jedno zadání, vygenerované tak, aby bylo téměř nemožné jej vyřešit ručně. To téměř říkám schválně, protože se našla spousta lidí, co kalendářem prošla jen s papírem a tužkou. V 1. úkolu musíte většinou vymyslet nějaký algoritmus, u toho druhého zůstává vstup stejný, jen musíte získat jinou odpověď (např. se k úloze o počítání obsahu balicího papíru na dárky přidá nutnost dopočítat i obsah použité stuhy, atd.)
Advent of Code není jen pro ty, co umí špičkově programovat, spousta lidí jej používá, aby se naučila lépe ovládat svůj jazyk nebo k přípravě na otázky k pohovoru. Mně osobně se povedlo vyřešit pouhých 7 dní. Ty první byly primitivní, ale postupně se obtížnost zvedala. Pokud si chcete některou z úloh vyzkoušet (nahromadilo se jich už skoro 150), a přidat si do programování nějakou tu vánoční atmosféru, pak tomu určitě dejte šanci: https://adventofcode.com/.
Ezoterické jazyky
Dělají vám některé jazyky problém? Štve vás syntax pythonu, low level C nebo nekonečné typování v Javě? Přijdou vám programovací jazyky někdy až zbytečně obtížné? Ukážu vám, že může být i hůř...
Pro demonstraci, co to ezoterický jazyk vlastně je, bych začal jedním z těch ikoničtějších – Malbolge. Jazyk doslova pojmenovaný po peklu s naprosto nelogickou syntaxí, kde kód vypadá jen jako hromada náhodných znaků. Trvalo 2 roky, než v něm byl někdo schopný napsat program, nehledě na to, že jej musel vygenerovat speciální algoritmus. Nelíbí se vám nečitelnost programu? Pak tu pro vás mám Trumpscript. True a False zde nahrazuje Fact a Lie, program končí slovy America is great a celý kód připomíná spíše výpis Trumpových hlášek než něco schopného konat instrukce. Pokud vám ani tohle nestačí, pak tu mám ještě Whitespace – jazyk doslova složený jen z neviditelných symbolů jako jsou mezery, tabulátory a konce řádků.
Ezoterickým jazykům se však nevyhneme ani v naší domovině. Ten nejznámější (a i jeden z nejoriginálnějších) je bezpochyby OSTRAjava, jazyk vyvinutý partou vysokoškoláků na ČVUT s cílem pozvednout úroveň ostravského programování převážně u hornické části populace. Program v tomto jazyku tak začíná slovem banik, končí fajront, metoda se jmenuje rynek, z while loopu se stal rubat a z intu, booleanu a charu vznikly cyslo, bul a chachar. To, jak se nazývá středník, z etických důvodů raději vynechám, každopádně kdybyste si chtěli jazyk vyzkoušet, odkaz na něj najdete tady: https://github.com/tkohout/OSTRAJava.
Tohle samozřejmě nejsou jediné jazyky, které jsou vytvořeny spíše za účelem umění než praktičnosti. Jenom podle esolangs.org, - největšího archivu těchto jazyků, jich existuje určitě více než tisíc. Není se čemu divit, vlastní interpreter si dnes dokáže napsat v podstatě každý… ale o tom až třeba někdy příště.
Ledová past
Prolog
Psalo se 3. srpna 2024, když naše satelity zachytily jakási tělesa blízko Měsíce. Zjevila se tam z čista jasna a nikdo nevěděl, co to je. V Americe byla zrovna noc a já jako běžný člověk spal, nic netuše. Ale informace o těchto záhadných tělesech se za několik hodin stihla dostat až do Bílého domu k prezidentovi. Svět jakoby v tu noc ožil. Veškeré vládní agentury se rozjely na plné obrátky. Prezident začal obvolávat důležité lidi. Netrvalo to dlouho, když mě probudil z tvrdého spánku můj mobil. Když jsem ho zvedl, člověk na druhé straně do mě začal hustit něco o neidentifikovatelném objektu. Přemístil jsem do obývacího pokoje a snažil se ho uklidnit, aby mi to řekl ještě jednou, ale pomalu a klidně. V obývacím pokoji běžela televize, kterou jsem zřejmě zapomněl vypnout. Sedl jsem si na gauč a poslouchal toho zmateného muže. V té době jsem byl pracovníkem Bílého domu, což také zajistilo, že jsem se o těchto tělesech dozvěděl již večer, a ne až další den jako veřejnost. Ta se to sice dozvědět neměla, ale spousta lidí, která pozorovala ten večer Měsíc, asi nemohla nepřehlédnout několik obrovských těles, která se u něj zjevila. K tomu ale později. Už ten večer jsem zajel do jednoho vládního zařízení, kde se o této podivné věci jednalo. I přesto, že bylo něco po půlnoci, se zde sešli v podstatě všichni důležití lidé. Na velkých obrazovkách se promítal přímý záběr ze satelitu, který věc pozoroval. Všude zvonily telefony a lidé hovořili o této pozoruhodné události. Na obrazovce bylo jasně vidět osm velkých objektů pravidelných tvarů, a ačkoliv jsem tomu nechtěl věřit, vypadalo to jako vesmírné lodě. Toho večera se až do rána řešilo, co bude dál. Armády ze všech koutů světa byly už tou dobou v pohotovosti. Prezident rozkázal, aby s loďmi byl navázán kontakt, ale ten se navázat nedařilo. Zkoušelo se všechno možné, ale nic nefungovalo. Jako by byly hluché. Dvě hodiny před dvanáctou se informace vydraly i mezi veřejnost. Cenzura byla v plném proudu, ale prostě nestíhala. Všechna masová média o tom začala ihned psát, a tak zavládla panika. Všichni se obávali toho nejhoršího. Vyhlazení, války, zlikvidování lidstva a jejich uvažování nebylo zase až tak mimo. Uplynuly dva dny, kdy tělesa bez pohnutí stála na tomtéž místě, co ten večer. Nikdo nevěděl, co bude dál, když tu náhle… Ukázalo se, že plavidla vstoupila na oběžnou dráhu Země. Já například zrovna seděl v zasedací místnosti, kde se jednalo, jestli nemá být k plavidlům vyslána průzkumná sonda, která by prozkoumala plavidla zblízka. Informace se k nám dostala v podstatě ihned. Na konferenční obrazovce byl nahozen obraz, který tělesa velmi dobře zachycoval. Všichni zasedající začali znovu obvolávat své kontakty, když tu však z plavidel vystřelily obrovské modře zářící paprsky. Jen několik vteřin poté vypadl proud. Zavládla panika. Lidé rozsvěcovali baterky na mobilech a začali se ptát, co se stalo. To však nikdo nevěděl. Následoval otřes, stoly, světla i zdi se zatřásly. Nikdo v tu chvíli netušil, že nepřítel právě hromadným útokem z oběžné dráhy zdecimoval přes šedesát procent obyvatel Země. Šli jsme se podívat ven z budovy, co se stalo. V okolí po útoku nebyly ani stopy. To se však nedalo říci o oblastech, které byly zasaženy paprsky. Někdo ze zasedajících vykřikl hrůzou a upustil na zem mobil. Přikročil jsem k němu a spatřil tu hrůzu. Internet byl plný videí a fotek útoku. Ti, kdo je pořídili, museli však být již dávno mrtví. Na videích byl zachycen obrovský paprsek, který neuvěřitelnou rychlostí dopadl k zemi, pak následoval oslepující záblesk - tak většina videí končila. Fotky zachycovaly ničivý paprsek na obloze. Všichni jsme se na rozkaz jednoho z vojáků ukryli v budově. Uplynulo dvacet minut, kdy jsme byli všichni potichu a ve tmě uvnitř…
Něco málo o... včelách
Co měl na mysli první člověk, kterého napadlo, že chovat včely je dobrý nápad? Mít k dispozici vlastní domácí med je určitě lákavá představa. Chování včel ale není jednoduché, kromě potřebného času, financí a dostatku informací je třeba se také vypořádat s neúspěchy, které k tomu patří. Náš "první člověk" proto nejspíš nedopadl dobře, zachovejte ale klid, v Elektronce se budete moci dozvědět, co dělat v případě, že se váš děd rozhodne u vás na zahradě chovat tento medonosný hmyz. Dnes, ač nejednoduché, je včelařství ale rozšířené hobby, a to zejména mezi Čechy.
Co je k tomu potřeba? Hlavní jsou samozřejmě znalosti, zkušený včelař se neobejde bez patřičného vybavení. Tím nejdůležitějším, jak nejspíše tušíte, jsou včelí úly, ty jsou jasné, nejčastější úl pro včely nese název Langstrohův (úl). Lze si jej představit jako takový panelák, neb se skládá z několika pater, ve kterých jsou umístěny rámečky, sloužící k výstavbě úložných prostorů jak pro med, tak pro mladušky a larvy. Chceme-li ale včelám krást med, potřebujeme více než úl.
Ochranné pomůcky
Pokud jste alergičtí, včely nechovejte - párkrát vás bodnou, to ale není nic nového. K chovu včel je potřeba mít klobouk se závojem, včelařské rukavice a kombinézu nejen pro fešné fotky, je to hlavně proti včelímu bodnutí, viděli jste ale někdy černou včelařskou kombinézu? Takový oblek použijte raději na rytí zahrady nebo ho můžete použít na hadry, je to nesmysl. Včely totiž nemají rády černou barvu, naopak bílá je uklidňuje. Křiklavé barvy jim zase připomínají květy rostlin. Další potřebnou věcí je včelařský dýmák, který nám slouží pro jakési uklidnění včel, nebo jejich přemístění. Včely jsou totiž nekuřáci.
Stáčení medu
O stáčení medu si povíme jindy, dnes nás zajímá, že potřebný je k tomu medomet. Medomet je velký válec, jehož smyslem života je dostat med ze včelích plástev pomocí odstředivé síly. Včelí plástev nám včelky ochotně vystavěly do rámečků. Pozor med je ale v jednotlivých komůrkách zavíčkovaný. Ačkoliv je člověk tvor od přírody líný, odvíčkovat med je třeba dělat manuálně, s citem a láskou, pomocí speciální vidličky. Správně, tato vidlička se jmenuje odvíčkovací, kdo by to byl čekal.
Pranostiky na prosinec
Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti..
Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
Ztráty a nálezy
Ztráty a nálezy zůstávají stále stejné, respektive určitě je tam pořád ta kalkulačka, co minulý měsíc a i modrá sluchátka (pecky) čekají na vyzvednutí majitelem.
Kromě toho si mohou ti, kteří nedopatřením vhodili u okýnka v jídelně svůj příbor do „špíny“, prohlédnout nalezené příbory, které paní kuchařky oddělily od těch školních, a pokud si poznají svůj příbor, je jim k dispozici.
Redakční rada: Jan Dlabaja, Jiří Greš, Jakub Křížan
Poděkování za příspěvky Ledová past a Něco málo o: Jan Balošák, Jaroslav Strejček
Webové zpracování: Daniel Hut
Jazykový dohled: Mgr. Oto John