Elektronka online - únor 2022

Úvodník

Únor 2022

Měsíc únor byl po mnoho poválečných let spojen s přívlastkem Vítězný – psáno dokonce s velkým písmenem V, aby ještě více vyniklo, jak velmi si jej členové tehdy vládnoucí strany považovali. Jako všechno na světě zatížilo vítěznost února poměrně značné břímě relativity tohoto přívlastku. Každá mince má dvě strany, a tak je logické, že pro někoho vítězství musí zcela zákonitě pro jiného znamenat prohru. Vždy záleží na úhlu pohledu těch, kteří straní tomu či onomu účastníku právě probíhajícího zápasu. Naprosto lakonicky a tím i výstižně na tuto dobu kdysi vzpomněl i můj dávný více než devadesátiletý soused, který se tehdy těšil nejen výjimečnému věku, ale také jasnozřivému úsudku. Svou vzpomínku i současný povzdech vtěsnal do věty, která snad výstižnější pro zhodnocení tehdejší situace ani být nemohla: „Byl jsem řídícím na škole, pak přišel Vítězný únor a já jsem prohrál.“

Aby se za touto v mnoha ohledech tísnivou dobou mohl pomyslně obrátit list, dostalo se po sametové revoluci měsíci únoru přívlastku „suchý“. Toto slovo má zřejmě evokovat jakousi synonymitu s detoxikační snahou všech těch, kteří již během ledna veškerá svá novoroční předsevzetí splnili, a zbývá jim odškrtnout si už jen eliminaci poslední neřesti, a to do různé míry nezdravé náklonnosti k požívání alkoholických nápojů. Měsíc únor k tomuto účelu nebyl nejspíš vůbec zvolen náhodně. Protože už nikdo neslyšel nic o nějakém suchém březnu, nedej Bože dubnu, lze z toho vyvodit, že drtivá většina těch, kteří se v únoru alkoholu opravdu zřeknou, ve své askezi nevytrvají, a když už se mají takto trýznit, ať to trvá co nejkratší dobu. Osmadvacetidenní únor je tedy naprosto ideální, i když s malou pihou na kráse, a to v podobě přestupného roku.

Mimo již zmíněné dva přívlastky má únor i jeden zcela přirozený a sobě vlastní – totiž slovo „mrazivý“. Své by o tom mohli vyprávět přeživší vojáci Paulusovy 6. armády, kteří prošli bitvou u Stalingradu, jež vyvrcholila německou porážkou právě v únoru 1943, a aby to bylo opravdu stylové, sám polní maršál Friedrich Paulus zemřel v Drážďanech ve svých 67 letech právě 1. února 1957.

Dnešní mladí lidé mají únor spojen se svátkem zamilovaných, který připadá právě na polovinu měsíce – tedy 14. 2.. Oslava tohoto svátku je vlastní spíše lidem, kteří bohudík nezažili Vítězný únor, jméno polního maršála Pauluse znají naštěstí jen z hodin dějepisu, díky dodržování zdravého životního stylu nemusí ani pátrat po významu přívlastku „suchý“ a jediný přívlastek, který je pro ně relevantní, je slovo „mrazivý“. Slibuje totiž stabilní sněhovou pokrývku na horách pro všechny příznivce lyžování a zimních sportů obecně.

A tak si užijme ještě naplno všeho krásného, co nám toto roční období nabízí, a koutkem oka nesměle vyhlížejme zatím sotva znatelného příchodu jara.

Půlstoletí Jaromíra Jágra

15. února 1972 se v Kladně narodila jedna z největších osobností světového ledního hokeje, Jaromír Jágr. Za tvrdého socialismu to s hokejovým růstem neměl vůbec jednoduché, protože ale vyrůstal na statku, prací nabral velkou sílu. Bruslit se učil se svým tatínkem na rybníku Čabárna nedaleko Kladna. Když přišli na zimní stadion, trenér hokejové přípravky jej pozval na trénink, přestože věkově ještě nespadal ani do té nejmladší kategorie. Celé své dětství i mládí hrával vždy se staršími, než byl on sám, občas bývalo pro jeho rodiče a trenéry složité tuto výjimku vyjednat s politickými představiteli českého sportu. Nakonec se to ale vždy povedlo a Jaromír Jágr mohl hokejově vyrůstat.

Důležitým momentem jeho kariéry byl bezpochyby draft do NHL v roce 1990, kdy byl vybrán hned v prvním kole týmem Pittsburgh Penguins. Přes počáteční neúspěchy v první sezóně se na jejím konci stal nejmladším hráčem, který kdy pozvedl nad hlavu Stanley cup, bezpochyby nejcennější trofej v ledním hokeji. Stejný úspěch se týmu povedl i v další sezóně, takže mladý Jágr měl hned dva prsteny pro vítěze nejprestižnější hokejové ligy na světě. Tento úspěch se mu od té doby nepovedlo zopakovat, ačkoliv v roce 2013 hrál s týmem Boston Bruins finále. V Pittsburghu hrál potom až do roku 2001, kdy odešel do týmu Washington Capitals. Zde strávil tři roky, poté hrál čtyři roky za New York Rangers a také tři roky za ruský tým Avangard Omsk. Po návratu do NHL vystřídal kluby Philadelphia Flyers, Dallas Stars, Boston Bruins, New Jersey Devils, Florida Panthers a svou kariéru v NHL zakončil v týmu Calgary Flames. V roce 2018 se vrátil do svého rodného Kladna, kde hraje dodnes.

Jágr je též spojen s českou reprezentací. Největším úspěchem je bezpochyby zlato na ZOH 1998 v Naganu, dále dva tituly mistra světa z let 2005 a 2010. Svůj poslední reprezentační gól vstřelil ve čtvrtfinálovém utkání mistrovství světa 2015 proti Finsku, které bylo zároveň jeho posledním vítězným zápasem v národním dresu.

Pětkrát vyhrál kanadské bodování NHL, třikrát byl ostatními hráči zvolen za toho nejužitečnějšího, vyhrál Stanley cup, Zimní olympijské hry i mistrovství světa, dvakrát mu byla prezidentem České republiky udělena medaile za zásluhy o stát v oblasti sportu. Přestože je mu již padesát let, stále hraje za svůj klub Rytíři Kladno. Je bezpochyby jednou z největších osobností českého i světového hokeje. Popřejme mu tedy hodně štěstí v jeho další kariéře.

IT doupě

Cafe+co Tierlist

Je tu nová Elektronka, a s ní i první anketa v tomto roce. Tentokrát můžete hlasovat o nejlepší horký nápoj ve školním automatu, takže už nikdo při jeho výběru neudělá chybu (například si nekoupí cappuccino s irish cream).

A jak se zúčastnit hlasování? Na adrese https://forms.gle/mqu6vSU6cSzPUkdX7 najdete formulář s odkazem na tierlist. Ten vyplňte, udělejte si screen a ten přes jakoukoliv službu dovolující ukládat obrázky (např. Imgur) do formuláře vložte. Pak už stačí jen formulář odeslat. Výsledky sečteme a pokud bude dost hlasů, zveřejníme je v příštím čísle a na nástěnce u kanceláře.

Doména zdarma

Ne všechny domény jsou placené… třeba .tk doména je zdarma a zároveň i nejpoužívanější na světě.

A jak si jednu takovou zařídit? Jděte na https://my.freenom.com/, kde si založíte účet a v sekci Services zvolíte Register a new domain. Sem zadáte název vaší vysněné domény. Buď můžete k doméně přidat DNS, nebo ji nasměrovat na doménu jinou, například tu z Github pages (viz minulé číslo). Můžete i vybrat, na jak dlouho chcete doménu mít. Teď už stačí jen objednat, a pokud vše proběhlo hladce, doména zdarma je vaše. Co takhle ji propojit s nějakou stránkou?

Měsíc s Linuxem

Na začátku tohoto roku jsme se s kamarádem rozhodli po celoživotním používání Windows dualbootnout Linux (konkrétně Ubuntu). Chtěl bych vám sem napsat pár tipů a informací, co jsem se během té doby dozvěděl a co by se vám mohlo hodit, pokud byste se rozhodli tento bláznivý krok podstoupit taky.

Asi vás nejvíc zajímá podpora Windows aplikací. Situace je celkem dobrá, a pokud náhodou program, který jste používali, na Linuxu chybí, vždy existuje celá řada open-source alternativ. Na většině dister rozjedete Steam, Discord, LibreOffice, Gimp, VSCode, a spoustu dalších. Pokud je nějaký program pouze pro Okna, může pomoci Wine, emulátor Windows prostředí, které až na pár výjimek bez problémů funguje.

Co se týče instalace softwaru, terminál bude váš nejlepší kamarád. Základní aplikace a knihovny nainstalujete přes apt, další najdete formou repozitářů na internetu. Spustitelné jsou .deb soubory a pokud chcete spustit skript, musíte v jeho vlastnostech (nebo přes příkaz chmod u+x [název]) povolit spuštění souboru jako programu.

Myslím si, že už jenom kvůli výkonu stojí za to Linux zkusit. Naučí vás svůj operační systém nejen používat, ale také ovládat a chápat. Navíc má na rozdíl od Windows jednu obrovskou výhodu… není tam Edge!

Jak na… Příkazy v Minecraft pluginu

V minulém čísle se nám povedlo poprat s javou a vytvořit první prototyp pluginu. Kromě naslouchání eventům toho ale zatím moc neumí, proto bychom ho mohli trochu rozšířit…

První věc, co se musí vyřešit, je logování přes System.out při spuštění pluginu. Často se totiž stává, že vám plugin za tento programovací postup vynadá. Abyste tomu předešli, java má vlastní logovací knihovnu (až podezřele podobnou nechvalně známé log4j), která vám umožní přehledně vypisovat do konzole info, chyby i varování.

Teď k těm příkazům – aby vůbec plugin věděl, jaké příkazy obsahuje, musí se zapsat do plugin.yml souboru (najdete ho ve složce resources). Sem napíšete jméno příkazu, popisek, a i použití, které se vypíše, pokud hráč použil příkaz špatně.

Dále musíme přepsat metodu onCommand. V ní bude veškerá logika probíhat. Řekněme, že chceme, aby se po vypsání /dejmisekeru objevila v inventáři hráče sekera. Hráč musí být zároveň operátor. V naší metodě tedy vytvoříme podmínku, která zjišťuje, jestli má hráč potřebná práva a jméno příkazu sedí. Pokud vše sedí, vezmeme si parametr sendera a zkusíme z něj dostat hráče, kterému sekeru dáme. Kdyby ale příkaz nenapsal hráč, ale někdo by ho napsal do serverové konzole, pak by hráč neexistoval a plugin by vyhodil chybu. Proto je vždy lepší pojistit si příkazy try/catch blokem. Pokud se příkaz vykonal správně, vrátí hodnotu true. V opačném případě vyhodí false a hráči se do chatu napíše správné použití.

Posledním krokem je příkaz zaregistrovat při startu pluginu. K tomu už stačí jen přes funkci getCommand().SetExecutor() přiřadit třídu, ve které příkaz je.

Ledová past

Operace Dark-Eye - pokračování

Další jednotky také toho večera napadly mnoho měst. Za další dva dny města obsadily a kde byl kladen odpor, tam na výstrahu veřejně popravily několik lidí. Zbývající města, která ještě nebyla pod jejich vládou, se opevnila a začala se bránit, ale několik jich padlo během týdne. Zde bych také chtěl věnovat pár vět jednomu velice odvážnému generálovi, který při jedné z obran padnul.

StealDoors

7. srpen 2024

Když se do města před invazí nazývaného Provo dostaly informace, že nepřítel obsadil několik blízkých měst, vydal zdejší generál Edvard Smith rozkazy k opevnění města. Neměl moc mužů ani techniky, ale byl velice schopný a vše šlo podle plánů. Evakuovali veškeré obyvatelstvo do středu města, kde bylo vzhledem ke způsobu útoku nepřítele nejvíce v bezpečí. Do prázdných budov rozmístili děla, barikády a na silnice umístili několik tanků. Podle průzkumných oddílů se blížila ze severu velká jednotka nepřátel, která hodlala město dobýt. Nepřítel však toto město podcenil. Edvard rozkázal všem jednotkám, aby na ně začaly pálit hned, jak to bude možné. Bitva začala velmi dobře. Nepřátelé byli decimováni z dálky a než dorazili do města, byla jich jen třetina. Dostali se však do části města, která byla úplně vylidněná, byli zde pouze vojáci. Ti je křížovou palbou likvidovali ze všech domů a křižovatek. Nepřátelé se začali valit ulicemi, ale vojáci byli ukryti v domech, kam se nepřátelé mohli jen stěží dostat. Když byl nepřítel už velmi oslaben, vyjely jednotky tanků, které dorazily zbytky. Takto se dokázali ubránit dalším třem útokům, které následovaly vždy s denní pauzou. Poté však nepřítel zvolil jinou strategii. Poslal na město roj pátračů. Tak nazvali vojáci nepřátelské letouny. Obrana čekala i na ně. Edvard nechal ihned po prvním útoku na některé budovy nainstalovat protiletecké raketové baterie, které byly součástí jeho obrany, ale jeho muži to hned první den nestihli. Rakety na pátrače fungovaly velice dobře, protože měly velký rozptyl výbuchu. Zastavit je však nedokázaly. Bylo poškozeno několik vozidel a zraněno mnoho vojáků. Edvard tedy rozhodl, že při dalším náletu nechají na střechách pouze obsluhu baterií a ostatní vojáci se ukryjí ve sklepech domů pro případ, že by nepřítel útočil i pozemní silou. Zároveň požádal své techniky o zřízení samozaměřovacích baterií. Během dalších dnů však nepřítel nezaútočil, takový odpor zřejmě nečekal. Až po dvou týdnech klidu hlídky informovaly, že ze tří směrů se k městu blíží skupiny pěšáků s obrovskými děly. Edvard hned věděl, o co jde. Byla to obléhací děla. Pokusil se jedno se svým oddílem napadnout, ale nepřítel útok odrazil. Poté nastal první den obléhání. Ukázalo se, že děla jsou nabita velmi efektivní municí. Každý výstřel srovnával se zemí budovu. Edvard věděl, že zde již dlouho nevydrží, a proto začal tajně z města transportovat civilisty. Poté nastaly dva týdny pekla. Transporty vázly a civilistů bylo moc. Edvard se rozhodl, že se jich pokusí zachránit co nejvíc, a tak se svými vojáky dorážel na děla a odlákával tak pozornost od transportů. Jeho lidé za to však platili krví. Jednoho dne se dozvěděl, že poslední evakuační transportér úspěšně odjel. Řekl svým vojákům, ať se připraví na únik z města, ze kterého už tou dobou byly spíše trosky. Několik minut nato vystřelilo jedno z děl do budovy, kde se Edvard zrovna zdržoval. Neměl šanci přežít. Na počest mu byla udělena stříbrná hvězda a v několika městech, kde se o něm doslechli, mu byly vystavěny bysty. Vojáci o něm až dodnes mluví jako o hrdinovi.

Veselé zamyšlení učitelky Veselé

Milí studenti, píši toto zamyšlení, protože jsem dosáhla věku, o kterém jsem si myslela při studiích naší školy (cca rok 1980), že je to věk, kdy už je všechno za Vámi. Ale pravda je opak. Jsem zdravá a veselá a navíc mám to štěstí dělat práci, která mně naplňuje.

Setkávání s Vámi je každodenní očekávání střetů a názorů, která nám učitelům nedovolí zestárnout, tedy metabolicky. Za fyzickou část si může každý z nás sám. Díky Vám se vracím do šťastných dnů svého studia. Ano, jsou to „veselé příhody z natáčení“, které občas zařazuji do výuky. Třeba jak jsem mazala plošný spoj krémem na boty nebo vyhodila jističe v paneláku při mistrovství světa ve fotbale, když jsem pájela doma zesilovač. Tak jako Vy bojujete, bojovali jsme i my. Ale trpěliví a ochotni učitelé nás všechno naučili. Ale možná nám to šlo líp proto, že nás to bavilo, že jsme chtěli věcem rozumět a vytvořit si je sami. Také jsme trávili čas s partou ze třídy, jezdili na vandry, učili se hrát na kytary.

Úspěšně jsme odmaturovali a rozběhli jsme se do světa. Moc bezva pocit je, že jsme se s radostí vrátili k nám, na naši milovanou školu, kde jsme teď na druhé straně, ale s Vámi. Jsme tu pro Vás. I když se tváříme přísně, určitě nám jde jen o to, aby z Vás byli dobří lidé a technici. Učíme se jeden od druhého. Máme různé názory, třídíme, diskutujeme, tudíž žijeme.

Moc času mi už pro působení na naší škole nezbývá, proto bych si přála ještě zažít školní kapelu, školní rozhlas, audio pořady, povídání o cestování, setkání na lyžích, na hokeji, na zimním stadionu, na vodě, na vandru. Ano, toto tady dřív bylo a někam se nám to vytratilo. Tak nabízím alespoň projekt (jsem teď školní projektový manažer)“ Veselá koloběžka“, kdy si můžete o přestávkách pod dozorem učitele zajezdit na půjčené nebo vlastní koloběžce na školním dvoře. A těším se na Vaše nápady a výzvy.

Také vyzývám své kolegy, bývalé absolventy naší školy, aby přispěli nějakou veselou příhodou ze studia, a že jich bylo :).

Přeji všem, aby chodili do školy tak rádi, jak jsem chodívala já. Teď, když už nám tady fakt nic nechybí (krásná tělocvična, učebny, jídelna, úžasní učitelé), by to byla škoda nevyužít.

Tak do toho, kdo nezlobí, není Moravák, hop, hop, hop.

Zuzka Veselá