Úvodník

V posledních letech se stalo již pravidlem, že sníh nepřichází s Martinem již 11. listopadu a i v prosinci jsme jej vyhlíželi marně. My dospělí, hlavně ti bydlící ve městě, jsme se z této skutečnosti spíše radovali, protože automobilisté nemusejí shrnovat sníh ze svých plechových miláčků a ani starším lidem nehrozí pád na mnohdy neudržovaných chodnících. Absenci sněhu ovšem úkorně vnímají děti, protože k dětství a prosinci patří sáňkování, bobování a bruslení. To posledně jmenované zmizelo z veřejných prostranství právě z důvodů na tuto dobu nezvykle vysokých teplot, protože dobám, kdy jsme si na hřišti mezi domy vytvořili ledovou plochu, která vydržela po celou zimu a byla tak zdrojem nejen obyčejného bruslení, ale i urputných hokejových zápasů, již dávno odzvonilo, a tato činnost byla delegována do prostor zimních stadionů, kam lze ovšem jít jen v omezeném čase a už vůbec ne zadarmo.

Je proto vítanou změnou, že letos sníh zavítal v prosinci i do nížin a děti se tak mohou do sytosti oddávat sáňkování a bobování alespoň na uměle vytvořených vyvýšeninách dětských hřišť. Skutečnost, že letos máme v tuto dobu sníh, napomáhá také vytvořit mnohem lepší kulisu tradičním vánočním trhům, které mnozí obyvatelé Olomouce každoročně netrpělivě vyhlížejí. Letošních 130 stánků, z toho 15 nabízejících oblíbený punč, k tomu nazdobený strom s poetickým jménem Bambulín a četná vystoupení nejrůznějších účinkujících na pódiu vytvářejí tu pravou atmosféru pro setkávání lidí právě třeba při konzumaci punče a těm, kteří ještě nemají nakoupené dárky, umožňují tento nedostatek vyřešit. Zajímavé přitom je, že nám Olomoučanům již tyto trhy připadají tak nějak samozřejmé a mnohdy se vydáváme na výlety za trhy do Prahy či Vídně, ale stejně tak jiným lidem z jiných měst i zemí přijdou právě ty naše vánoční trhy velmi atraktivní, a proto poměrně v hojném počtu podnikají výlety právě sem k nám do Olomouce, aby si užili nejen trhy samotné, ale i naše město, které má opravdu co nabídnout a vůbec není náhodou, že se Olomouci říká malá Praha. Velikost našeho města je příznivě nakloněna možnosti zhlédnout jen několik kroků od trhů samotných většinu našich kulturních památek, kostelů a také zavítat do mnoha útulných restaurací, kterých je tu rovněž dost. V tomto čase na naše trhy zavítá až 70 tisíc návštěvníků, což je více než dvě třetiny obyvatel Olomouce, když nebudeme počítat studenty Univerzity Palackého.

Prosincový úvodník roku 2021 jsem už vánočním svátkům a všemu, co je s nimi spojeno, věnoval, a tak si jeho znění můžete vyhledat v našem přehledu všech již vydaných čísel Elektronky na našem školním webu. Protože se nechci opakovat, omezím se tedy jen na přání klidného prožití těch snad nejkrásnějších svátků v roce a také přání všeho nejlepšího do roku následujícího. Vychutnejte si plnými doušky všechno to, co Vánoce přinášejí, během prázdnin načerpejte nové síly do všeho, co budete muset v roce 2024 zvládnout a hlavně zůstávejte zdrávi. To vám přeje celá redakce Elektronky online.

 -jo-

Shrnutí traileru Grand Theft Auto VI

Ne, sen to (už) není. Upoutávka na nový díl herní série Grand Theft Auto je venku. To nemůže tedy ujít bez povšimnutí, a tak si v tomto čísle Elektronky shrneme to nejdůležitější a nejzajímavější, co jsme se z nové ukázky dozvěděli.

První oficiální oznámení od Rockstar Games jsme dostali v listopadu. Tehdy samotný prezident studia Sam Houser přes jejich sociální sítě a stránky uvedl, že „na začátku prosince zveřejníme první trailer na nové Grand Theft Auto“. Následně 1. prosince Rockstar vypustil artwork s datem a časem vydání „Traileru 1“. Nebylo by to ale oznámení bez úniků. Ten největší přišel několik hodin před oficiálním vydáním, kdy na internetu koloval celý trailer v horší kvalitě. Studiu tedy poté nezbývalo nic jiného, než upoutávku 5. prosince zveřejnit o 15 hodin dříve. Nyní však již na samotný trailer, jímž začíná revoluce ve videoherním světě.

Western na steroidech

Hned v prvních okamžicích videa můžeme vidět široký záběr na část mapy. Pozornost se však přenáší na osvětlení a grafiku samotnou, která se blíží realitě. Tímto je Rockstar Games v posledních letech velice proslulé - jejich předešlá hra, Red Dead Redemption 2 se zasazením na Divokém západě, posunula hranice videoherních vizuálů již v roce 2018. A to dokonce na staré generaci konzolí (Playstation 4 a Xbox One). Tehdy Rockstar ukázal a potvrdil, že právě oni jsou těmi, kteří dominují hernímu průmyslu.

K tomu přispívá i fakt, že prostě umí dělat trailery a grafika v nich není daleko od finální verze. Není tedy pochyb, že při vydání bude GTA VI vypadat alespoň tak famózně, jak nám to naservírovali v průběhu celého traileru.

V hlavní roli...

Na začátku upoutávky se též setkáváme s hlavní protagonistkou hry jménem Lucia. Potvrzují se tím tak dřívější leaky, které ukazovaly ženskou hratelnou postavu. Dále se nám zde naskýtá i vhled do jejího příběhu. Odhaluje nám totiž, že se budeme muset pravděpodobně vypořádat s vězením, ve kterém je Lucia zavřena. Jak, o tom můžeme zatím jen spekulovat.

Jisté však je, že na celé dobrodružství nebudeme jen my a Lucia. Druhý protagonista, který byl rovněž předpovězen úniky, je Luciin parťák/přítel Jason. V traileru však není jeho jméno přímo uvedeno. Víme jen, že ve hře bude. Dle leaků jakožto druhá hratelná postava.

Návrat k jistotě

Zasazení hry bylo po mnoho let spekulované. Nikdo nevěděl, jestli vývojáři vytvoří zcela novou lokaci, či se vrátíme na některé z dobře známých míst. Rockstar si vybral onu druhou možnost. Vracíme se do Vice City.

Nebude to však Vice City, jak jej známe. Město bude zasazeno do státu Leonida, kde se budou nacházet nejenom města, ale i příroda, podobně jako v minulém díle. Jako ukázku rozmanité přírody jsme v traileru mohli spatřit například bažiny s plameňáky. Celá mapa tak vlastně bude jakousi napodobeninou amerického státu Florida.

Vstupte!

Uniknout nám nemůže ani počet míst, která se v traileru objevila. Nejzajímavější jsou však samotné budovy. Na záběrech lze například vidět, jak v oknech bytovek svítí televize. Přitakává to tedy spekluacím, že okolo 70 % budov má být volně hráčům přístupno.

To souvisí taktéž s počtem aktivit, kterých se budeme moci ve hře zúčastnit. Trailer nás tak zavedl do jednoho z nočních klubů či naopak na závody monstertrucků v bahně.

Šílený Instagram

Pro ty z vás, kteří rádi scrollují na sociálních sítích, mám dobrou zprávu. I vývojáři z Rockstaru jdou s dobou, a tak ukázali v upoutávce příspěvky z herní sociální sítě. Pokud to tedy nepřipravili pouze pro trailer, budeme moci užívat sociálních sítí i v novém GTA.

V ukázaných příspěvcích můžeme vidět události, které se doopravdy staly v našem reálném světě. Jde například o muže bojujícího s krokodýlem v bazéně nebo o ženu twerkující na střeše jedoucího auta. Celý koncept vypadá jako skvělé zpestření hry. Doufejme, že se nakonec objeví i v samotné hře.

V době psaní článku měl trailer na nové GTA již více než 140 milionů zhlédnutí na platformě YouTube. To ukazuje, jak moc očekávaný tento nový díl je. Přinese bezpochyby revoluční změny ve světě videoher, jak už v hratelnosti nebo v grafice.

Každopádně si budeme muset ještě chvíli počkat. Na konci traileru nám je totiž oznámeno, že se hra skutečně bude jmenovat GTA VI, ale také, že by měla vyjít až v roce 2025. Nevíme, jestli jenom na konzole, jak je to Rockstar Games zvyklé dělat, anebo rovnou i na PC. Čekání nám však může zkrátit GTA Online, které nejenže je stále v provozu, ale nedávno pro něj vyšel i nový update přidávající další obsah do již tak rozsáhlého arzenálu aktivit.

Zaujal Vás článek? Podívejte se na můj profil na platformě Seznam Médium, kde pravidelně vydávám svoje články na téma vesmíru, ale i mimořádné speciály, jako byl právě tento, v rámci projektu Astromos.

Děkuji a přeji poklidné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok.

 - Ondřej Langer

BožeTECH 2023

Dne 22. 3. 2023 se na naší škole konala akce BožeTECH 2023 - odborné přednášky našich bývalých absolventů působících v našich partnerských firmách. Postupně vám budeme přinášet rozhovory s nimi, jak jsme je uskutečnili během této akce. V tomto čísle Elektronky si můžete přečíst rozhovor Jiřím Lupačem.

Adam Kocian - Circularo

Vy jste absolvoval v roce 2020, jaký obor jste na škole studoval?

Studoval jsem technické lyceum na střední škole a pokračoval jsem na přírodovědeckou fakultu na informatiku.

V čem vám studium pomohlo vzhledem k zaměstnání?

Angličtina. To je opravdu alfa a omega, bez toho se dnes nedá pracovat. Dále prezentační dovednosti, každou chvíli něco prezentujeme. V tom mi pomohly například seminární či dlouhodobá maturitní práce. Také například práce ve stresu, kdy třeba máme do druhého dne něco odevzdávat.

Na jaké pozici pracujete?

Jsem „project delivery specialist“. To znamená, že když si zákazník objedná produkt, já jej nastavuji. V podstatě technická podpora, ale ještě před tím, než se zařízení spustí.

Máte nějakou vizi dalšího kariérního postupu v rámci firmy?

V naší firmě je to občas trochu složitější, protože všichni dělají všechno. Ale ten doručovací tým bych jednou rád řídil, až jej bude tvořit více lidí než já a jeden člověk, co nedávno nastoupil.

O jak velkou firmu jde?

Je to v podstatě startup, v České republice máme kolem třiceti lidí.

Vaše firma nemá velké zastoupení na sociálních sítích. Proč?

Protože náš marketingový tým čítá tři lidi a zatím nikdo nemá čas se tím pořádně zabývat. My děláme digitální podpisy, což je oblast, která se velice rychle rozvíjí, takže na marketing opravdu nikdo nemá čas. Zakázek je hodně a z vlastní zkušenosti mohu říct, že jsme rádi, když stíháme práci. Druhý důvod je ten, že máme velké zastoupení v Saúdské Arábii a v Dubaji, takže případná marketingová aktivita je směřována spíš tímto směrem.

Myslíte si, že by se měl v rámci měsíců rozrůst marketingový tým? Je to pro růst firmy důležité?

Určitě. Už se rozrůstá, je to v pohybu, možná to už za měsíc bude vypadat jinak. My jsme teď po kompletní změně značky, takže posun nastává. Ale určitě zastávám názor, že marketing je u nás dost zásadní.

Jak dlouho je firma na trhu?

Firma byla založena kolem roku 2012, na trhu vystupuje od roku 2014.

Myslíte si, že je vaše pozice nenahraditelná? Máte pocit stability práce?

Kdybych odešel nebo by mě vyhodili, firma by se prakticky zastavila, protože jsem na své pozici jediný. Dřív to byly dvě různé pozice, dnes je to jedna. V současné situaci ve firmě není mnoho lidí, kteří by mě mohli nahradit. Náš vedoucí propaguje ChatGPT (umělou inteligenci), ale nemyslím si, že by mě to v blízké době mohlo nahradit.

Jak se dále rozvíjíte? Doplňujete si nějak vzdělání? Co děláte pro to, abyste mohl být jednou šéf?

Studuji vysokou školu. Po škole jsem šel na informatiku, to mě nebavilo, takže jsem skončil po jednom roce a vyhledal tuto práci. Později jsem se vrátil na dálkové studium, protože bez titulu to sice jde, ale těžko. V budoucnu možná přichází v úvahu nějaký certifikát hlavně na anglický jazyk.

Co byste doporučil studentům, kteří si budou hledat práci? Je pro ně nějaká zajímavá možnost ve vaší firmě?

V naší firmě se očekává znalost anglického jazyka. Jsme IT firma, takže určitě předpokládáme nějaké základní povědomí o aktuálním stavu tohoto oboru. Mzdové ohodnocení je v naší firmě podle mého názoru více než příznivé, hlavně proto, že náš CEO sídlí v Austrálii a jsme placeni jako mezinárodní firma, takže i brigádníci si přijdou na více, než je průměr v této zemi.

 Tímto naše redakce děkuje Adamu Kocianovi. Rozhovor vedl a zapsal Jakub Křížan.

Ledová past

Kapitola 3 - rekruti - pokračování

Ke shromaždišti východu Gama se dostavilo několik lidí. Všichni byli oblečeni ve špinavých a otrhaných kabátech, bundách a vestách, aby se mohli infiltrovat do tábora a v hlídkách nevzbuzovali pozornost. Sam a Tom byli mezi nimi. Všichni kontrolovali své vybavení. Nemohli mít žádné velké zbraně, pouze nože a pistole. Tom zkontroloval zásobník a zbraň si schoval za opasek pod bundu. Jednalo se konkrétně o pistoli GLOCK 17. Také zkontroloval dva kouřové granáty zavěšené z vnitřní strany bundy. Sam dal do kapsy své hackerské zařízení.

Zatímco se připravovali, přišel k nim muž v šedé vestě. Byl to Carl, jeden z agentů, kteří je doprovázeli přes bluetooth zařízení, které měli při infiltraci v uchu. Carl měl krátké ulízané černé vlasy a knír. Pod tenkým obočím se za hranatými brýlemi ukrývaly tmavě zelené oči. Na krku mu vystupoval velký ohryzek. Jako podpůrný agent pracoval už šestým rokem, a když se dostali do nějaké šlamastiky, dokázal je z ní dostat.
„Tady jsou, úplně nové,“ řekl a podal jim dva malé nepravidelné kužely pleťové barvy.
Sam oba převzal a během chvilky spároval se svým smarthackem. Jedno sluchátko si vložil do ucha, druhé předal Tomovi. Tom si ho také nasadil a několikrát zatřásl hlavou, aby se ujistil, že mu při akci z ucha nevypadne.
„Jako obvykle. Kontakt s vámi navážu, pouze pokud to bude nutné. Platí to tak oboustranně.“
Sam přikývnul.

Tom zašel za jedním mužem z infiltrační skupiny. Měl na rozdíl od ostatních šedočerný maskáčový plášť. Oči mu zakrývaly sluneční brýle. Jeho vlasy měly tmavě hnědou barvu a byly jako vrabčí hnízdo. Kontroloval si odstřelovací pušku. Leo byl velice dobrý odstřelovač. Když uviděl, že před ním stojí Tom, provedl pozdravné gesto.
„Tak co, Leo, jsi připraven,“ zeptal se Tom.
„Zase vám zachránit prdel a vodstřelit pár plechounů? No jasně že jo,“ zavtipkoval Leo.
„No, o tom jsem s tebou chtěl mluvit. Jdeme jen naverbovat rekruty. Dokud nevydám rozkaz k útoku nebo nebudeme v maléru, nestřílej.“
„Jasná páka Tome, nejsem přece žádnej mamlas,“ zasmál se Leo.
„Jo, já vím. Je to jen tak ze zvyku.“
Leo se naposledy hluboce zasmál a potom si na hlaveň nasadil dvoukomorovou úsťovou brzdu. Tom ho přátelsky poplácal po rameni a vrátil se k Samovi.
„Tak zlomte vaz,“ popřál jim ještě Carl.
Velké ocelové dveře se začaly s vrzáním otevírat. Červené výstražné světlo nad vchodem se rozsvítilo. Skupina se vydala ven. Světlo ze základny pronikající za jejich zády se ztenčovalo, až nakonec za doprovodu dunivého bouchnutí zmizelo úplně. Dveře se opět zavřely. Studené kanalizační chodby je vedly směrem k lidskému táboru. Paprsky svítilen pátraly po chátrajících, vlhkem prosáklých stěnách z cihel a hladině zkalené vody v korytu. Sam podal Tomovi malý nažloutlý papírek. Byl na něm seznam adres lidí, které měli navštívit. Místo obvyklých sedmi až deseti jich však bylo pouze pět.
„Tak málo?“ zeptal se nevěřícně.
„Ber to pozitivně, alespoň si je líp zapamatuješ.“
V reakci na to Sam naposledy list přejel pohledem, zmačkal a hodil do stoky.

Skupina po několika zatáčkách a křižovatkách zastavila. Cesta, po které šli, je dovedla ke slepé uličce. Její pravá stěna se pomalu hroutila, válelo se zde mnoho cihel a suti. Po levé straně vyčnívaly železné příčky. Z vrchu přes kanalizační poklici prosvítalo denní světlo. Jeden z mužů hbitě vyšplhal nahoru. Z kapsy vytáhl ruční periskop, protáhnul jej dírou v poklici a zadíval se do něj. Po chvíli ticha ostatním naznačil, že je vzduch čistý. Odstrčil poklici a vyhoupl se na povrch, další lidé jej následovali. Průlez je zavedl do úzké křižovatky mezi na sebe nalepenými domy. Válelo se zde mnoho odpadků, popelnic a hald papírů, na kterých spávali bezdomovci. Poslední člen, který vylezl, poklici nohou zašoupl na své místo. Teď byl čas se rozdělit.
„Jsme na místě,“ oznámil Tom Carlovi.
„Rozumím.“
Kývl na Sama a vydali se společně za nejbližší adresou ze seznamu. Lidé, kteří se na seznam dostali, většinou provedli nebo dlouhodobě prováděli něco proti Temnému řádu, a tak na sebe přitáhli pozornost odboje. Začali je sledovat agenti, a pokud vykazovali vhodné rysy, byla jim podána zcela dobrovolná nabídka. Nestávalo se však moc často, že by ji odmítali. Většina to brala jako poctu, vyhlídku na lepší život a také šanci, jak se pomstít. To poslední bylo rozhodně nejsilnějším důvodem

Volným krokem vyšli z úzké uličky. Všechny domy okolo byly dvoupatrové oprýskané krychle. Jejich stěny měly špinavě bílou barvu. Vandalové se na nich vyloženě vyřádili, byly posprejované mnoha nesmyslnými nápisy a obrazy. Jen málokdy se mezi nimi našlo něco slušného. Pohled na seřazené, stejně vyhlížející domy, připomínal Tomovi výhled na klony. Jejich jediným rozdílem byly nemoci, kterými trpěli v podobě grafitů. Na cestách i silnicích se povalovaly odpadky. U domů byly naskládané pneumatiky a vraky zrezlých aut dávno okradených o veškeré vnitřnosti. Na některých částech ulic byly zbytky domů, které zde stály před vytvořením tábora. Někdy celé zdi, jindy pouze hromady sutin, mezi kterými se míhaly shrbené postavy v otrhaných hadrech. Tomovi se zdálo, že celá zdejší společnost je pozoruje. Z otevřeného okna na ně nedůvěřivě shlížel stařík. U dveří jednoho domu se opíralo ušmudlané dítě. Na hlavě mělo naraženou čepici a pohrávalo si s řetízkem. Při pohledu na Tomovy hodinky se mu oči zableskly jako strace. Procházející shrbená stařena zamumlala nějaké prokletí. V temné uličce postávali tři kluci. Měli potrhané a špinavé oblečení, ulepené vlasy a obličeje jim hyzdily drobné šrámy. Každý v ruce držel improvizovanou zbraň, jeden baseballku, další rezavé ostří upevněné ke kovové tyči a třetí trubku. Z jejich očí sálala agresivita, kterou lidé často v tomto světě zakrývali strach. Ten totiž ukazoval, že jste slabí, a to nikdo v tomhle světě nechtěl. Slabí nikdy nežili moc dlouho. Ostatní je totiž najdou jako žralok cítící krev, zneužijí, postupně vysají jejich energii a nakonec rozcupují.

 - Jan Balošák

Pranostiky na prosinec

• Na Adama a Evu čekejte oblevu.
• Jitřní jasná a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
• Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
• Na Štědrý den večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
• Je-li bezoblačná noc před Štědrým večerem, značí to, že bude příznivé počasí v zimě a úrodný rok, prší-li nebo věje silný vítr, bude tomu naopak.
• Lepší vánoce třeskuté než tekuté.
• Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
• Když vánoce obílí stromy sněhem, posype je jaro květem.
• Zelené vánoce - bílé velikonoce. Bílé vánoce - zelené velikonoce.
• Jsou-li vrby o vánocích plny rampouchů, bývají o velikonocích plny kočiček.
• Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
• Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
• Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
• Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.

Ztráty a nálezy

• Již před dvěma měsíci nalezené klíče a dvě mikiny si stále nikdo nevyzvedl.
• Nově na svého majitele čekají černá sluchátka („pecky“), která poctivý nálezce našel v pátek 1. 12. v učebně LP 1.

Obecně se již delší dobu ukazuje, že o nalezené věci, které je možno si vyzvednout v kanceláři školy, prakticky nikdo nejeví zájem, zatím co věci, které někdo ztratil a vypraví se pro ně do kanceláře, se zde nenacházejí. Z toho vyplývá apel Elektronky na všechny ty, kteří cokoli naleznou a nepatří jim to, aby poctivě nález odevzdali v kanceláři školy. Odměnou jim bude hřejivý pocit na duši za dobrý skutek.

Redakční rada: Jan Dlabaja, Jakub Křížan, Jan Balošák, Ondřej Langer

Webové zpracování: Daniel Hut

Jazykový dohled: Mgr. Oto John